|
|
Optimalizace procesu triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca)
TRNKA, Kamil
Tato diplomová práce se zabývá problematikou optimalizace indukce triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca) využívající chladové, teplé a tlakové šoky. K navození triploidního stavu larev u chladového šoku byly oplozené jikry ponořeny do chladové lázně o teplotě 0,5-1 °C, u teplého šoku do teplé lázně s teplotou vody 30 °C a u tlakového šoku byly oplozené jikry vystaveny tlaku 70 MPa. Jikry při chladovém šoku byly šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace s délkou expoziční doby 20; 40; 60; 90 a 120 minut. U teplého šoku byly jikry šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace při délce expoziční doby 5; 10; 20; 30 a 40 minut. U tlakového šoku byly jikry vystaveny tlaku 5 minut po oplození na 5; 10 a 20 minut. Ploidní úroveň larev byla následně stanovena pomocí průtokové cytometrie. Výsledkem všech experimentů byla líhnivost larev (%), podíl deformovaných larev (%) a množství triploidních larev (%) a zisk triploidů (%). Žádný z využitých šoků nevedl k navození 100% triploidního stavu u všech zkoumaných larev průtokovou cytometrií. Nejblíže se k tomuto výsledku přiblížil tlakový šok s 20minutovou expozicí jiker, který vedl k podílu 95 % triploidních larev a zisk triploidů odpovídal tedy hodnotě 12,2+-2,5 %. Je také potřeba podotknout, že se zvyšující se dobou expozice tlakového šoku dochází ke snižování líhnivosti larev a ke zvyšování množství deformovaných larev. Druhých nejlepších výsledků dosáhl chladový šok. Nejhorší výsledky byly po analýze zjištěny u teplého šoku.
|
|
|
Indukce a potenciální využití monosexních populací candáta candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivním chovu
ŠVEJDA, Pavel
Cílem této práce bylo indukovat monosexní populace candáta obecného metodou přímé maskulinizace a přímé feminizace za účelem změny pohlaví a vyhodnocení produkčních parametrů a tělesných indexů ošetřených skupin candátů. K přímé maskulinizaci byl použit 17 -methyltestosteron v dávce 30 nebo 50 mg.kg-1 po dobu 30 nebo 60 dní. K přímé feminizaci byl použit 17 -estradiol v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 30 dní. K experimentu byli použiti jedinci candáta obecného o TL = 51,52 +- 4,19 mm a W = 1,23 +- 0,26 g, FC = 0,9 +- 0,3. V experimentu se pomocí přímé feminizace podařilo dosáhnout poměru pohlaví 98,3:1,7 % ve prospěch samic. Jedná se tak o první záznam téměř celosamičí populace, indukované pomocí 17 -estradiolu. Nejvyšší úrovně maskulinizace testovaných jedinců byla dosažena u skupiny vystavené 17 -methyltestosteronu v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 60 dní. V této populaci bylo zjištěno 75 % jedinců s výskytem samčí pohlavní tkáně, ze kterých 21,7 % bylo tvořeno jedinci, jejichž testikulární sperma by bylo možné využít k produkci celosamičí populace. U skupin ošetřených 17 -methyltestosteronem po dobu 60 dní byla pozorována přítomnost "neomales" a intersexuálních (hermafroditních) jedinců. Experiment odhalil, že použití hormonů 17 -methyltestosteronu a 17 -estradiolu může dočasně způsobit růstovou supresi, a to zejména v období expozice jedinců těmto hormonům a krátce po něm. Letálně však na jedince v námi aplikovaných dávkách nepůsobí. Vyšší rychlost růstu samic candáta obecného nebyla v testu potvrzena. Samice ošetřené 17 -estradiolem nevykázaly vyšší hmotnostní přírůstky oproti kontrolní skupině. Významný rozdíl v dosažené finální hmotnosti nebyl pozorován mezi oběma pohlavími v kontrolní skupině na konci experimentu.
|
|
|
Vliv nasycení kyslíku ve vodě na efektivitu intenzivního chovu candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému
VOJTA, Petr
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému RAS v různých kyslíkových poměrech ( 50 - 80 % O-, 80-110% Os a O+ 110-150%). Candáti o W = 22,95 ? 15g, byli nasazeni do dvou totožných recirkulačních systémů s rozdílnými teplotami vody (20 a 23°C). Bylo hodnoceno: SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav odchovávaných ryb v podobě hematologie, biochemie a stresových indikátorů. Výsledky prokázaly negativní vliv hypoxie (50-80%) na příjem krmiva, růst a celkové přežití experimentálních ryb chovaných v tomto prostředí v obou recirkulačních systémech s teplotou vody 20 i 23°C. U skupiny O- chované v RAS 20°C byl prokázán vyšší koeficient FCR= 1,11. Mezi skupinami normoxie a hyperoxie nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl (p0,05). U zdravotního stavu byl zaznamenán signifikantní rozdíl (p0,05) skupiny O- od skupiny O+ a O v RAS 20°C při hodnocení TBARS (mozek, žábry a svalovina), při stanovení SOD v játrech, a GPx (mozek a svalovina). Stanovení procentních hmotnostních podílů HSI, SSI, VSI byly prokázány signifikantní rozdíly (p0,05) HSI A VSI u skupin O+ a O.
|
|
|
Inovace chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.) při použití vířníků druhu Branchionus plicatilis
IMENTAI, Aiman
Candát obecný (Sander lucioperca) je jedním z perspektivních druhů ryb pro světovou akvakulturu. Technologie průmyslového a stabilního chovu ryb candáta obecného je v současné době limitována celou řadou chovatelských problémů. Jedním z hlavních problémů odchovu candáta obecného je jeho optimální počáteční exogenní výživa. Vířníci, kteří jsou dnes v kombinaci se žábronožkou solnou Artemia hojně využíváni pro výživu mořských a sladkovodních ryb, nebyli zatím u candáta obecného testováni. Cílem této disertační práce bylo ověřit a optimalizovat využití vířníků Brachionus plicatilis při počáteční exogenní výživě candáta obecného. Vliv využití vířníků zmíněného druhu na přežití, růst a kondiční stav byl sledován v prvním vědeckém článku. Larvy byly krmeny na začátku exogenní třemi různými krmnými variantami: Artemia; Art/vířníci; vířníci. Výsledky ukázaly, že použití vířníků jako počáteční exogenní výživy larev candáta podporuje jejich přežití a rychlost růstu. Larvy krmené pouze vířníky či v kombinaci vířníků s žábronožkou dosáhly vyššího přežití a růstu ve srovnání se skupinou, která byla krmena pouze žábronožkou. Bylo zjištěno, že esenciální mastné kyseliny, které jsou obsaženy v těle vířníků, a jejich menší velikost měly rozhodující vliv na přežití, růst a kondici odchovávaných larev. Výsledky této první studie ukázaly, že kombinovaná potrava, která je složena z vířníků a žábronožek, by mohla být doporučena jako inovativní počáteční exogenní výživa larev candáta obecného. Cílem druhého vědeckého článku bylo optimalizovat režim počáteční exogenní výživy larev candáta obecného pomocí vířníků a žábronožek. V této studii byly larvy nejprve krmeny vířníky po dobu prvních tří dnů a poté byly od 8 do 17 dne po vylíhnutí - DPH rozděleny do 5 různých skupin. V této studii bylo zjištěno, že počáteční krmení larev candáta obecného od 5 do 8 DPH vířníky a poté výhradně žábronožkou či kombinací žábronožky a vířníků do 17 DPH může zajistit vysokou míru přežití a růstu odchovávaných ryb včetně rychlejšího vývoje trávicího traktu. Počáteční exogenní výživa larev candáta obecného vířníky od 5 do 8 DPH a poté jejich nahrazení žábronožkou do 17 DPH je považovaná a doporučovaná za optimální režim, jelikož podporuje vysoké přežití a růst larev při nízkých produkčních nákladech. Hlavním cílem třetího vědeckého článku bylo zjistit optimální salinitu vody pro chov larev candáta obecného při jejich výživě vířníky druhu B. plicatilis. Vířníci byly nasazováni do různých salinit vody a byla sledována pohyblivost vířníků po dobu 6 hodin. Stejná salinita vody byla použita v dalším experimentu této studie s cílem sledovat vliv salinity vody na zaplněnost střeva larev v průběhu 11 hodin. Ve třetím experimentu byla sledována míra přežití a růstu larev od 4 do 11 DPH při nízkých a středních hodnotách salinity vody. Výsledky této studie ukázaly, že vířníci, kteří byli vysazováni do všech testovaných salinit vody s výjimkou sladké vody, si udržely pohyblivost po dobu 6 hodin. Ovšem larvy v salinitách o hodnotě 2? a 4? se vyznačovaly vyšším přežitím a rychlostí růstu než larvy, které byly chovány ve sladké vodě. Výsledky této studie ukázaly, že larvy candáta obecného při počátečním exogenním krmení vířníky druhu B. plicatilis ve vodě s nízkou salinitou lépe přežívají a rychleji rostou než larvy ze sladké vody. Cílem čtvrtého vědeckého článku této disertační práce bylo zjistit optimální hustotu aplikovaných vířníků pro počáteční exogenního výživu larev candáta obecného. Larvy v této studii byly rozděleny do 4 skupin při různých hustotách vířníků od 5 do 9 DPH. Nejlepšího růstu bylo dosaženo při nejvyšší hustotě vířníků, ale míra přežití larev se mezi skupinami významně nelišila. Výsledky této studie ukázaly, že pro dobrý růst larev candáta obecného od 5 do 9 DPH je ideální využívat vířníky při hustotě 6 jedinců.ml-1. Tato hustota je optimálním kompromisem mezi produkčními výsledky a náklady ve srovnání s vyšší použitou hustotou vířníků.
|
|
|
STUDIUM ZÁKLADNÍCH MECHANISMŮ PERITONEÁLNÍHO ZÁNĚTU U CANDÁTA OBECNÉHO (Sander lucioperca)
CHÁBERA, Jan
Candát obecný (Sander lucioperca) je druhem ryby, jejíž chov v recirkulačních systémech má v budoucích letech velkou perspektivu. V důsledku nepříznivých podmínek intenzivního chovu těchto ryb v recirkulačních systémech jsou často vystavovány stresu, který má za následek sníženou obranyschopnost ryb. Ryby jsou tak vystavovány ataku celé škály bakterií. I když existují preventivní opatření chránící ryby proti napadení patogenem, klíčová je pro další evoluci vakcinací znalost imunitního systému a imunitní reakce ryby. I přesto, že známe mechanismy imunitní reakce mnohých druhů ryb, znalosti imunitní reakce candáta obecného jsou značně omezené.
|
|
|
ADAPTACE A INTENZIVNÍ CHOV OKOUNKA PSTRUHOVÉHO (Micropterus salmoides) V POROVNÁNÍ S INTENZIVNÍM CHOVEM CANDÁTA OBECNÉHO (Sander lucioperca)
HANZLÍK, Petr
Cílem této práce bylo ověřit okounka pstruhového (Micropterus salmoides), jako alternativu k candátovi obecnému (Sander lucioperca) pro chov v RAS. Okounek pstruhový by mohl vzhledem ke kvalitě masa srovnatelné s candátem obecným a výrazně nižší citlivostí na stres spojenou s chovem v RAS rozšířit počet chovaných druhů v intenzivní akvakultuře. Tento experiment byl rozdělen na dvě fáze. V první části byla dokumentována adaptace plůdku okounka pstruhového na podmínky v RAS a na příjem granulovaného krmiva. Po úspěšné adaptaci následovala druhá fáze hlavní experiment. Násada byla vybrána v rozmezí kusové hmotnosti 9-16 g. Ryby byly rozděleny do čtyř skupin candát 100%, okounek 100%, candát mix., okounek mix ve třech opakováních. Celkem bylo použito devět nádrží o objemu 600 l a rozměrech 101 x 100 x 59,5cm. Do každé nádrže bylo nasazeno 700 ks ryb. V mixech byl nasazen okounek s candátem v poměru 350 ks na 350 ks. Druhá část experimentu trvala 60 dní a během té doby byly sledovány parametry kvality vody dvakrát denně kyslík, teplota vody a jednou za den bylo zaznamenáváno pH, NO2- , NH4- . Každý den byla zaznamenávána mortalita jednotlivých skupin a denní krmná dávka. Po uplynutí 60 dní byly ryby jednotlivě zváženy za účelem zjištění procentuální četnosti zastoupení jednotlivých váhových skupin po 1 g. Z každé nádrže byla u jednotlivých částí experimentu náhodně vybrána skupina 33 ks u kterých byla provedena biometrika. Zjišťovaly se parametry TL,SL,W a z těchto získaných dat se vypočítaly běžné produkční ukazatele, jako FC, FCR, SGR. Zhodnocení výsledků a vzájemné porovnání jednotlivých zkoumaných skupin ukázalo následná zjištění. Okounek pstruhový vykazuje o něco nižší růstové schopnosti oproti candátu obecnému v RAS Musíme, ale zvážit nižší teplotu v systému, která byla nastavena za účelem prevence proti bakteriální infekci candáta na konečných 21,5°C a optimální teplotu pro okounka 26°C. U všech výše zmíněných parametrů dosáhla nejlepších výsledků skupina Candát mix. Výsledek tohoto experimentu prokázal vyšší přežití u okounka pstruhového a to 99,86% u skupiny okounek 100% a u okounka mix 99,81% zatím co u obou skupin candát 100% a candát mix nepřesáhlo přežití 97%. Jako zajímavé zjištění vyplývající z průběhu této práce, vyšel pozitivní vliv okounka pstruhového chovaného v polykultuře v RAS s candátem obecným. Candát obecný vykazuje vyšší růstové schopnosti ve smíšené obsádce s okounkem pstruhovým ve všech sledovaných parametrech.
|
|
|
Indukce triploidie u candáta obecného (Sander lucioperca)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo indukovat triploidní stav u candáta obecného za pomoci chladového šoku. Pro navození triploidie byly oplozené jikry, aktivované při 14,5 °C, ponořeny do ledové lázně o teplotě 2 °C. Jikry byly šokovány po 1, 3, 5, 7 a 10 minutách od aktivace při délce expoziční doby 20 a 40 minut. Ploidní úroveň vykulených larev byla poté stanovena za pomocí průtokové cytometrie. Šok aplikovaný na jikry vedl ve všech testovaných skupinách k postupnému snížení líhnivosti, a to jak ve 20minutové (58,4-13,4 %), tak i ve 40minutové expozici (28-9,6 %). Zastoupení malformovaných larev se zvyšovalo spolu s časem pro začátek šoku a s délkou expoziční doby, při 20minutové expozici bylo zjištěno 0-47,2 % a při 40minutové expozici 0-58,8 %. Žádná z testovaných kombinací nedokázala navodit triploidní stav u 100 % larev. Výskyt triploidních larev se zvyšoval spolu se začátkem šoku a s délkou expozice, nejvyšší zastoupení triploidních larev bylo zjištěno ve skupině šokované po 10 minutách od aktivace, a to jak ve 20minutové (57,1 +- 14,2 %), tak ve 40minutové expozici (61,9 +- 8,2 %). Nejdůležitějším poznatkem této studie je skutečnost, že jsou chladové šoky schopny indukovat triploidní stav u candátích jiker. Pro navození triploidie u 100 % larev je nutné provést další výzkum, který by zahrnoval zkrácení expoziční doby a vyšší rozsah teplot v šokové lázni, čímž by se částečně eliminovala nízká líhnivost a zastoupení tělesných deformit u larev.
|
|
|
Optimalizace intenzivního chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.)
MORAVA, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet, porovnat a najít nejvhodnější hustotu vířníků (Brachionus plicatilis) na růst a přežití larev candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému. Druhý pokus otestoval počáteční odkrm candáta za pomoci vířníka a jeho následné kombinace s žábronožkou. V prvním experimentu byl pozorován vliv různé hustoty vířníků na růst a přežití larev candáta. Další sledované hodnoty byly např. Fultonův koeficient, celková délka ryb, hmotnost ryb a podobně. Ryby byly rozděleny na 4 skupiny o různých dávkách krmení a na kontrolní skupinu, která krmení nebylo podáváno. Vířníci byli použiti ve čtyřech hustotách 2 ks, 6 ks, 10 ks a 20 ks vířníků na larvu. Nejlepší růst vykazovala skupina D, ale to bylo kompenzováno nižším přežitím. Naopak nejlepší přežití bylo zaznamenáno u skupiny C, ale u této skupiny byl zaznamenán nižší růst. Jako nejoptimálnější byla zvolena skupina B, která byla krmena dávkou 6 ks vířníků na larvu. V druhém experimentu byly sledovány změny na těle candátů po rozkrmu vířníkem a následné kombinaci s žábronožkou. Pozorováno bylo úspěšné naplnění plynového měchýře a deformity těla a páteře po 40 denním odchovu larev candáta v RAS. U ryb na konci experimentu byly zaznamenány deformity těla v podobě chybějící horní čelisti, dolní čelisti a obou čelistí. Deformity páteře se vyskytovaly v podobě skoliózy, lordózy, kyfózy a pokřivení zig zag. Experiment prokázal, že neúspěšně naplněný plynový měchýř úzce souvisí s tvorbou deformit u candáta. Dalším zaznamenaným negativním faktorem, který ovlivňuje plnění plynového měchýře, jsou mastnoty na povrchu hladiny vody, a proto bych doporučil ve fázi plnění plynového měchýře instalovat na hladinu sběrače mastnot.
|
|
|
Vývoj úlovků ryb v údolní nádrži Dalešice na řece Jihlavě
Gregr, Tomáš
Bakalářská práce je primárně zaměřena na zhodnocení trendu úlovků v Dalešické údolní nádrži (rybářském revíru Jihlava 7-8). Hlavním cílem je vyhodnotit časový trend úlovků v desetiletém období mezi léty 2005 - 2014. Zaměřuji se především na dravé druhy ryb a jejich poměr k nedravým druhům. K porovnání výsledků byl použit výzkum z let 1991 - 2000. Práce pojednává také o údolních nádržích a jejich zarybnění. Zabývá se porovnáním jednotlivých rybích druhů a jejich vhodnosti pro údolní nádrže. Množství ulovených dravých ryb se v sledovaném období snižovalo, v závislosti na úlovcích jednotlivých druhů především štiky obecné (Esox lucius), candáta obecného (Sander luciopeca) a bolena dravého (Leuciscus aspius). Poměr dravých a nedravých druhů ryb se také výrazně odvíjel od podílu jednotlivých druhů na celkovém množství dravých druhů ryb. Od druhé poloviny hodnoceného období (respektive od roku 2010) se s výjimkou roku 2013 tento poměr zvyšuje ve prospěch nedravých druhů ryb.
|
|
|
Využití střevličky východní (Pseudorasbora parva) při produkci násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca)
Kadlec, Lukáš
Předmětem této diplomové práce bylo shrnutí údajů o možnostech využití střevličky východní jako potravního rybího druhu, a to jak z již publikovaných odborných prací, tak i z údajů zjištěných v provozních podmínkách. Hlavní část je tvořena výsledky a závěry z provedených pokusů v řízených podmínkách modelového recirkulačního systému. Experimenty byly zaměřeny na potravní preference dané velikostní kategorie střevličky východní (Pseudorasbora parva) candátem obecným (Sander lucioperca), dále na stimulaci příjmu candáta obecného rozdílným množstvím dostupné střevličky východní, a na vnitrodruhovou potravní konkurenci různě vysokou obsádkou candáta obecného. Byla potvrzena potravní preference velikostní kategorie střevličky východní do 7 cm (v průměru 29,8 % celkové délky těla candáta) oproti střevličce nad 8,5 cm (v průměru 42 % celkové délky těla candáta). Prokázána byla i vyšší intenzita příjmu potravních ryb candátem obecným při jejich kontinuálním dosazování a vnitrodruhová potravní stimulace v příjmu candáta obecného nebyla prokázána ani vyvrácena. Zjištěné údaje nám umožňují lépe pochopit potravní aktivitu v příjmu candáta obecného a následně zjištěné údaje využít v provozních podmínkách za účelem dávkování stře-vličky východní jako potravní ryby.
|
host ::
RSS.